ZOH 2026 v hokeji: kompletní přehled, termíny a favorité na zlato

Milano-Cortina 2026 hostí olympijský turnaj

Zimní olympijské hry 2026, které ponesou jméno dvou italských měst, Milána a Cortiny d'Ampezzo, přinesou i letos jeden z nejsledovanějších sportovních svátků – olympijský hokejový turnaj. Po zkušenostech z Pekingu, kde diváci kvůli epidemiologickým opatřením prakticky chyběli, se teď hokejová komunita těší na atmosféru, jakou olympiáda naposledy nabídla v Pchjongčchangu, tedy ještě před obdobím, kdy NHL turnaje vynechávala. Návrat hokejistů z zámořské soutěže je totiž jedním z hlavních lákadel, o kterých se mluví už několik měsíců dopředu, a i proto se očekává, že ZOH hokej 2026 bude patřit mezi nejsledovanější disciplíny celých her.

Organizace turnaje je rozdělena mezi dvě dějiště, což je řešení, které Italové zvolili s ohledem na kapacitu hal i na logistiku celých her. Zápasy mužů i žen se odehrají ve zmodernizovaných arénách, jež mají pojmout tisíce fanoušků a zároveň splnit přísné technické parametry, které Mezinárodní olympijský výbor i Mezinárodní hokejová federace na akce tohoto formátu kladou. Milano-Cortina 2026 hostí olympijský turnaj, který se stane vyvrcholením celé zimní sezóny pro hokejisty i hokejistky z celého světa, a právě proto je příprava zázemí věnována mimořádná pozornost.

Turnaj mužů bude tradičně tvořen dvanácti týmy, které se utkají nejprve ve skupinové fázi a následně postoupí do vyřazovacích bojů. Ženská soutěž bude mít o něco menší základnu, ale i tak půjde o nabité klání, ve kterém budou favoritky hájit své pozice proti týmům, jež se snaží zopakovat nebo překonat úspěchy z předchozích ročníků. Systém play off zůstává divácky atraktivní, protože i outsideři mají díky vyřazovacímu formátu šanci na velké překvapení, což hokej na velkých turnajích pravidelně přináší.

Právě proto, že se na led vrátí i hráči z NHL, se zvyšují nároky na kvalitu ledové plochy, harmonogram zápasů i mediální pokrytí. Organizátoři počítají s tím, že zápasy budou vysílány do desítek zemí a že o utkání bude enormní zájem nejen mezi tradičními hokejovými velmocemi, ale i mezi diváky, kteří hokej sledují právě jen jednou za čtyři roky, v rámci olympijského klání. Italské prostředí, spojující moderní infrastrukturu velkoměsta Milán s romantikou horského střediska Cortina d'Ampezzo, dodává celé olympiádě specifický charakter, a hokejový turnaj tak bude probíhat v kulisách, které se zásadně liší od předchozích asijských her.

Sportovní odborníci se shodují, že právě start hokejového turnaje bude jedním z signálů, podle nichž se pozná, jak moc se olympijský hokej vrátil ke své tradiční prestiži. Přítomnost hvězd, plné tribuny a vyrovnané zápasy mají být zárukou toho, že olympijský hokejový turnaj znovu získá pověst vrcholu zimní sezóny, na jaký byli fanoušci zvyklí před lety.

Termín konání hokejového turnaje v únoru

Olympijský hokejový turnaj mužů i žen se v roce 2026 odehraje na přelomu zimy, konkrétně v únoru, kdy se do italského Milána a Cortiny d'Ampezzo sjedou nejlepší reprezentace světa, aby bojovaly o medaile na Zimních olympijských hrách. Termín konání je stanoven na období od 4. do 22. února 2026, přičemž hokejové zápasy budou probíhat prakticky po celou dobu olympijských her, což z hokeje činí jeden z ústředních sportů celého svátku zimních sportů. Právě hokej totiž patří mezi nejsledovanější disciplíny olympiády a organizátoři tomu přizpůsobili i harmonogram, aby se klíčové zápasy odehrávaly v atraktivních časech pro televizní diváky po celém světě.

Mužský turnaj bude mít premiéru s návratem hráčů z NHL, kteří se po osmi letech opět zúčastní olympijských her poté, co chyběli na hrách v Pchjongčchangu i v Pekingu. Tato skutečnost výrazně zvyšuje prestiž i sledovanost celého turnaje a je jedním z důvodů, proč se organizátoři rozhodli hokejové zápasy rozprostřít do delšího časového úseku. Ženský turnaj bude tradičně probíhat souběžně s mužským, přičemž se očekává, že se bude odehrávat spíše v úvodních dnech her, zatímco vyvrcholení mužské soutěže je plánováno na samotný závěr olympiády.

Finálové zápasy mužského turnaje jsou očekávány v posledních dnech her, tedy v druhé polovině února, konkrétně kolem 21. a 22. února 2026, kdy se bude rozhodovat o zlatých medailích. Právě finálový den mužského hokeje bývá tradičně jedním z vrcholů celých zimních olympijských her a přitahuje pozornost milionů diváků po celém světě, včetně těch českých, kteří budou sledovat, zda česká reprezentace dokáže navázat na úspěchy z minulosti.

Přesný rozpis jednotlivých zápasů, včetně termínů základních skupin, čtvrtfinále, semifinále a finálových bojů, bude zveřejněn mezinárodní hokejovou federací IIHF ve spolupráci s Mezinárodním olympijským výborem až s dostatečným předstihem před samotným zahájením her. Je však již nyní jasné, že fanoušci se mohou těšit na intenzivní hokejový program, který se bude odehrávat prakticky denně po dobu více než dvou týdnů.

Vzhledem k tomu, že se hry konají v Itálii, bude nutné počítat i s časovým posunem, který ovlivní vysílací časy pro české diváky. Zápasy by se podle dosavadních informací měly odehrávat v odpoledních a večerních hodinách středoevropského času, což by mělo umožnit sledování přímých přenosů i divákům v České republice bez nutnosti nočního bdění, jak tomu bylo v případě některých předchozích olympijských turnajů konaných v Asii nebo Severní Americe.

Návrat NHL hráčů po dlouhé pauze

Zimní olympijské hry v roce 2026 přinášejí do hokejového turnaje něco, co fanoušci s napětím očekávali dlouhých dvanáct let. Hráči z NHL se totiž vracejí na olympijský led poté, co je vedení soutěže na dvě předchozí zimní olympiády, v letech 2018 a 2022, na turnaj nepustilo. Tehdejší rozhodnutí vycházelo z obav o zdraví hokejistů uprostřed sezony, z komplikací spojených s pojištěním smluv a také z celkového dojmu, že olympijská přestávka narušuje pravidelný chod ligy. Fanoušci i samotní hráči si však po celou tu dobu stěžovali, že bez nejlepších hokejistů světa ztrácí olympijský turnaj velkou část své přitažlivosti a prestiže.

Návrat hvězd NHL na olympiádu tak představuje jednu z nejvýraznějších změn oproti minulým ročníkům. Diváci se mohou těšit na to, že národní týmy budou opět sestavovány z opravdové špičky světového hokeje, včetně hráčů, kteří jinak bojují o Stanley Cup. Právě tahle skutečnost dodává celému turnaji punc, jaký měl naposledy v roce 2014 v Soči, kdy se na ledě představili prakticky všichni nejlepší hráči planety.

Pro české hokejové fanoušky má tahle změna obzvláštní význam. Národní tým totiž bude moci počítat s oporami, které během posledních dvou olympiád chyběly a musely být nahrazovány hráči z evropských soutěží nebo z KHL. Návrat opravdové elity znamená, že se čeští reprezentanti budou moci opřít o zkušenosti a herní vyspělost, kterou přináší pravidelné angažmá v nejlepší lize světa. Očekává se, že to výrazně zvýší konkurenceschopnost týmu v souboji o medaile.

Samotná dohoda o účasti hráčů NHL na olympiádě nebyla jednoduchá a vyjednávání mezi ligou, hráčskou asociací a Mezinárodním olympijským výborem trvalo poměrně dlouho. Klíčovým bodem byla otázka přerušení sezony uprostřed ledna a února, kdy se kluby musí vyrovnat s tím, že jejich nejlepší hráči na několik týdnů odcestují na turnaj. Zároveň bylo nutné vyřešit i logistické záležitosti spojené s cestováním přes několik časových pásem a s aklimatizací hráčů na jiný styl hokeje, který se na mezinárodní scéně hraje na větším kluzišti.

Trenéři národních týmů teď musí přehodnotit své plány, protože sestavování kádru s hráči NHL vyžaduje jiný přístup než v posledních letech, kdy se spoléhalo především na evropské legie a mladé talenty. Zkušenosti z předchozích olympiád bez zámořských hvězd totiž ukázaly, že úroveň turnaje bez nich citelně klesá a souboje o medaile ztrácejí na dramatičnosti.

Návrat hráčů NHL tak dává celé olympijské soutěži zpět punc nejprestižnějšího hokejového turnaje na světě, na který se těší nejen sportovní odborníci, ale především obyčejní fanoušci, kteří si dlouhé roky přáli vidět své oblíbence v dresech národních týmů na olympijském ledě.

Formát turnaje mužů a žen

Turnaj mužů i turnaj žen na zimních olympijských hrách v roce 2026 v Miláně a Cortině d'Ampezzo se řídí formátem, který se v mezinárodním hokeji osvědčil už na předchozích olympiádách, takže diváci nebudou muset dlouho přemýšlet nad tím, jak se postupuje do vyřazovací fáze a kdo s kým hraje ve skupinách. U mužů se na turnaji představí dvanáct reprezentací, které jsou rozděleny do tří základních skupin po čtyřech týmech. V každé skupině se hraje systémem každý s každým, přičemž vítězství v základní hrací době přináší tři body, výhra po prodloužení nebo nájezdech dva body, prohra v prodloužení nebo na nájezdy jeden bod a prohra v základní hrací době bodů nula.

Po odehrání skupinové fáze se pořadí týmů promítne do vyřazovacích bojů, kam postupují všechny mužstva – tedy i ta, která ve skupině skončila na posledních místech. Nejlepší celky ze skupin mají výhodu v podobě přímého postupu do čtvrtfinále, zatímco zbývající týmy musí projít kvalifikačním kolem play-off, kde se rozhoduje jediným zápasem o postup dál. Tento systém dává šanci i mužstvům, která se ve skupině nepovedla, a zároveň motivuje k co nejlepšímu umístění, protože právě to rozhoduje o tom, zda si tým odpočine a počká na soupeře, nebo bude muset hned bojovat o přežití v turnaji.

Čtvrtfinále, semifinále i finále se hrají klasicky vyřazovacím způsobem, kdy jediná prohra znamená konec olympijských nadějí. Zápasy, které skončí nerozhodně po třech třetinách, pokračují prodloužením a v případě potřeby i samostatnými nájezdy. Bronzové utkání se odehraje mezi poraženými semifinalisty, zatímco vítězové semifinálových duelů si to rozdají o zlaté medaile.

Ženský turnaj má o něco komornější podobu, což odpovídá i menšímu počtu zúčastněných zemí. Na startu je deset týmů, rozdělených do dvou skupin po pěti účastnicích. I zde se hraje systémem každý s každým v rámci skupiny, bodování je totožné jako u mužů. Do vyřazovací fáze postupují nejlepší týmy z obou skupin, přičemž nejsilnější celky mají opět výhodu přímého postupu mezi nejlepší čtyři nebo osm mužstev, zatímco zbytek musí absolvovat čtvrtfinálové bitvy o postup dál.

Semifinálové zápasy u žen rozhodují o účastnících finále a zároveň i o dvojici, která si to rozdá v boji o bronz. Stejně jako u mužů platí, že nerozhodný stav po řádné hrací době řeší prodloužení, případně nájezdy. Formát obou turnajů tak zajišťuje, že do bojů o medaile mají šanci zasáhnout i týmy, které v úvodu turnaje nezažily ideální vstup, což z olympijského hokeje dělá napínavou podívanou od prvního buly až po poslední sekundu finálového utkání.

Nejsilnější favorité na zlaté medaile

Kanada odjíždí na turnaj s cílem obhájit pozici jedné z hokejových velmocí a její kádr opět staví na kombinaci zkušených borců z NHL a mladých talentů, kteří se prosazují v posledních sezonách. Kanadský výběr je pověstný svojí fyzickou hrou, důrazem před brankou a schopností zvládat i vyrovnané duely v závěrečných minutách. Právě mentální odolnost a hloubka kádru dělají z Kanady tradičního kandidáta na nejvyšší příčky.

Vedle Kanady se mezi hlavní favority řadí i Spojené státy americké, jejichž tým prochází v posledních letech výraznou proměnou generací. Američtí hokejisté sázejí na rychlost, agresivní forčeking a moderní pojetí hry, které v posledních olympijských a mistrovských turnajích přinášelo výborné výsledky. Mladí útočníci vychovaní v systému amerického hokeje dokážou zaskočit i zkušenější soupeře, a právě tato kombinace mladické energie a taktické disciplíny dělá z USA vážného kandidáta na medailové pozice.

Nelze opomenout ani Finsko, které dlouhodobě patří mezi nejlépe organizované hokejové národy světa. Finský hokej stojí na týmové soudržnosti, defenzivní spolehlivosti a schopnosti hrát bez zbytečných individuálních chyb. I když finský kádr nemusí oplývat tolika hvězdami NHL jako Kanada či USA, jeho kolektivní výkon a taktická kázeň z něj dělají tým, se kterým musí počítat každý potenciální šampion.

Silnou pozici si udržuje také Švédsko, jehož hráči jsou známí technickou vyspělostí, přesnou střelbou a chytrým pojetím hry v obou pásmech. Švédský hokej v posledních letech těží z bohaté generace útočníků i obránců působících v NHL, což týmu dává potřebnou kvalitu pro boj o cenné kovy.

Mezi favority se pravidelně řadí i Rusko, byť jeho účast na olympijských turnajích v posledních letech provázely komplikace spojené s mezinárodními sankcemi a rozhodnutími olympijských a hokejových federací. Pokud ruský tým na turnaji nastoupí, jeho ofenzivní síla a technická vyspělost hráčů představují velké riziko pro každého soupeře.

Z evropských výběrů se do diskuze o medailích čím dál častěji zapojuje i Česko, které v posledních letech dokázalo na velkých turnajích potrápit i favorizované celky. Český tým staví na bojovnosti, týmovém duchu a kvalitní brankářské práci, což mu umožňuje uspět i proti papírově silnějším soupeřům.

Celkově tak boj o zlato zůstává otevřený mezi několika týmy, přičemž rozhodující roli budou hrát forma jednotlivých hráčů, zdravotní stav klíčových opor a schopnost týmů zvládnout psychický tlak olympijského turnaje, kde jediná chyba může znamenat konec snů o medaili.

Česká reprezentace a její ambice

Česká hokejová reprezentace vstupuje do olympijského turnaje v Miláně a Cortině d'Ampezzo s pověstí, kterou si za posledních dekádách vybudovala tvrdou prací i řadou hořkých zklamání. Čeští fanoušci si dobře pamatují éru zlatých úspěchů z přelomu tisíciletí, ale zároveň vědí, že cesta k olympijské medaili se v posledních letech stala mnohem trnitější. Právě proto se očekávání kolem ZOH hokej 2026 nesou v duchu opatrného optimismu – nikdo nechce slibovat nemožné, ale zároveň panuje shoda, že tento tým má na to, aby zamíchal pořadím favoritů.

Klíčovým tématem je návrat hráčů z NHL, kteří v předchozích ročnících olympiády často chyběli kvůli neochotě zámořské ligy pouštět své hvězdy na turnaj. Tentokrát je situace jiná a čeští reprezentanti budou moci počítat s posilami z nejlepší ligy světa, což dramaticky mění poměr sil a dává realizačnímu týmu možnost složit sestavu, jaká by ještě před pár lety byla nemyslitelná. Trenéři tak stojí před příjemným úkolem vybírat z širšího kádru, než na jaký byli zvyklí, a museli hledat rovnováhu mezi zkušenostmi ostřílených borců a energií mladších hráčů, kteří se prosadili v posledních sezonách.

Ambice týmu se přirozeně odvíjejí od kvality soupeřů. Kanada, USA, Švédsko nebo Finsko zůstávají tradičně nejsilnějšími bloky, ale český tým má historicky navrch v tom, že dokáže překvapit právě ve vyřazovacích bojích, kde často rozhoduje momentální forma a bojovnost víc než papírové předpoklady. Fanoušci i odborníci se shodují, že pokud se podaří najít stabilní obranu a produktivní útočné formace, může být medailová pozice reálným cílem, nikoliv jen zbožným přáním.

Nezanedbatelnou roli hraje i generační obměna. Do reprezentace se v posledních sezonách prosadila řada mladých talentů, kteří získali cenné zkušenosti v zahraničních soutěžích a přinášejí do týmu svěží energii. Zároveň zůstávají oporou zkušení lídři, kteří už olympijské turnaje zažili a dokážou mladším spoluhráčům předat potřebný klid v vypjatých okamžicích. Tato kombinace dává realizačnímu týmu naději, že sestava bude vyvážená jak herně, tak psychicky.

Nelze opomenout ani tlak, který na hráče klade samotné prostředí olympijských her. Jde o jedinečnou příležitost, která se opakuje jen jednou za čtyři roky, a právě proto český tým věnuje mimořádnou pozornost přípravě – od herní taktiky až po psychickou stránku věci. Cílem je nejen zopakovat úspěchy minulosti, ale především ukázat, že český hokej má stále co nabídnout na nejvyšší světové úrovni a že olympijská medaile není jen vzpomínkou na minulost, ale reálnou metou i pro současnou generaci reprezentantů.

Olympijský hokejový turnaj není jen o zlatých medailích, ale o okamžiku, kdy se malý národní sen promění ve společnou vášeň milionů lidí sledujících led plný odhodlání.

Bohumil Stránský

Klíčoví čeští hráči k sledování

Český olympijský hokejový tým bude na turnaji v Miláně a Cortině d'Ampezzo stát opět na několika osobnostech, které v posledních letech tahaly reprezentaci na klíčových akcích. Nejvíc pozornosti se logicky upírá k Davidu Pastrňákovi, který patří dlouhodobě mezi nejlepší střelce NHL a jeho forma z Bostonu se pravidelně přenáší i do reprezentačního dresu. Pastrňák je typem hráče, který dokáže rozhodnout zápas jedinou akcí, ať už brutální ranou od modré čáry nebo nečekanou přihrávkou přes celé kluziště. Právě na jeho ramenou bude ležet velká část ofenzivní produkce českého týmu a trenéři s ním počítají jako s lídrem první útočné formace.

Vedle Pastrňáka se pozornost upírá i k Martinu Nečasovi, jehož herní projev v posledních sezonách výrazně narostl a stal se z něj jeden z nejvytíženějších centrů v celé lize. Nečas přináší kombinaci rychlosti, technické vyspělosti a čtení hry, což z něj dělá ideálního parťáka pro ofenzivně laděné křídla. Očekává se, že právě on bude tvořit páteř útočné fáze týmu spolu s dalšími zkušenými hráči.

Do širšího výběru klíčových jmen patří také zkušení obránci, kteří mají za sebou roky působení v NHL i v evropských top ligách. Jejich úkolem bude nejen zajistit defenzivní stabilitu, ale také pomoci s rozehrávkou a přechodem do útočného pásma, což je při rychlém olympijském hokeji naprosto klíčové. Bez kvalitní práce v obranném pásmu se totiž ani sebelepší útočná formace neobejde a čeští trenéři to velmi dobře vědí.

Nezanedbatelnou roli bude hrát i post brankáře, kde se řeší, kdo nakonec dostane důvěru pro rozhodující zápasy. Zkušenost z předchozích velkých turnajů, schopnost podat výkon pod tlakem a jistota v klíčových fázích zápasu jsou vlastnosti, které budou u brankářské otázky sledovány nejvíc. Právě brankářský výkon dokáže na turnajích, jako jsou zimní olympijské hry, rozhodnout o postupu i medailových nadějích celého týmu.

Za zmínku stojí i mladší generace hráčů, kteří se postupně prosazují v zámořských i evropských soutěžích a mohli by přinést do sestavy potřebnou energii a nevyzpytatelnost. Jejich přítomnost v kádru signalizuje, že český hokej se snaží kombinovat zkušenost s dravostí mladých hráčů, což by mělo týmu pomoci zvládnout náročný program turnaje, kde se hraje prakticky každý druhý den a fyzická připravenost hraje obrovskou roli.

Celkově tak český tým vstupuje do olympijského turnaje s jasně definovanými oporami, na které bude spoléhat ve všech klíčových fázích zápasů, a s nadějí, že právě kombinace individuální kvality a týmové soudržnosti pomůže Čechům dosáhnout na nejcennější kovy.

Nová sportovní hala pro hokej

Zimní olympijské hry v hokeji v roce 2026 přinesly kromě sportovních výkonů také zajímavý vedlejší efekt, kterým je proměna infrastruktury v zemích, jejichž reprezentace se na olympiádu pečlivě připravovaly. V České republice se v souvislosti s ZOH hokej 2026 začalo mnohem intenzivněji mluvit o stavu ledových ploch a sportovních hal, které mají sloužit jak vrcholovým hráčům, tak i mládežnickým kategoriím a širší veřejnosti. Olympijský turnaj v hokeji totiž vždy funguje jako jakýsi impuls, který ukáže, kde má domácí hokejová infrastruktura mezery a kde je naopak na dobré cestě.

Nová sportovní hala pro hokej, o které se v posledních měsících čím dál častěji diskutuje, má být odpovědí právě na tento impuls. Jejím cílem je nabídnout kvalitní zázemí nejen pro přípravu reprezentačních výběrů, ale také pro rozvoj mládežnického hokeje, který je dlouhodobě považován za základ budoucích úspěchů na velkých turnajích, jako jsou právě zimní olympijské hry. Moderní hala by měla splňovat přísné technické parametry, mezi které patří kvalitní chlazení ledové plochy, dostatečná kapacita hlediště pro diváky i odpovídající zázemí pro hráče, trenéry a realizační týmy.

Investice do nové haly se navíc často zdůvodňuje právě odkazem na olympijský ročník 2026, kdy si široká veřejnost znovu uvědomila, jak velký význam má mít k dispozici moderní sportoviště schopné hostit nejen ligové zápasy, ale případně i mezinárodní přípravné turnaje před velkými akcemi. Právě zkušenosti z olympijského hokejového turnaje ukázaly, že týmy, které mají k dispozici špičkové tréninkové podmínky, dokážou lépe zvládat náročný program plný zápasů v krátkém čase.

Nová hala by měla být využívána nejen profesionálními kluby, ale i školami a hokejovými akademiemi, což je z pohledu odborníků klíčové pro dlouhodobý rozvoj sportu v regionu. Podpora mládeže je totiž often zmiňována jako jeden z hlavních důvodů, proč se do podobných projektů investuje veřejné i soukromé financování. Právě mladí hráči, kteří dnes trénují na kvalitních ledových plochách, mohou být za několik let součástí reprezentačních výběrů směřujících na další zimní olympijské hry.

Diskuse o nové sportovní hale tak úzce souvisí s tím, jak ZOH hokej 2026 rezonoval v české společnosti. Olympijský turnaj přilákal pozornost fanoušků i médií a ukázal, že investice do sportovní infrastruktury nejsou jen otázkou komfortu, ale i konkurenceschopnosti na mezinárodní úrovni. Nová hala by se tak mohla stát symbolem toho, že olympijské ambice se nerodí pouze na ledě během samotného turnaje, ale dlouho předtím, v tréninkových halách, kde vznikají základy budoucích úspěchů.

Historie české účasti na olympiádách

Česká hokejová reprezentace patří dlouhodobě k nejúspěšnějším týmům olympijské historie, přičemž její kořeny sahají ještě do dob Československa. Po rozpadu federace v roce 1993 převzala samostatná česká reprezentace nejen hráčskou základnu, ale i mentalitu vítězů, kterou postupně potvrdila na nejvyšších mezinárodních kolbištích. Zatímco na prvních polistopadových olympiádách v Albertville v roce 1992 ještě startovalo společné československé mužstvo, už o čtyři roky později v Lillehammer reprezentovali hokejisté nově vzniklou Českou republiku samostatně.

Historickým vrcholem se stal rok 1998, kdy na olympiádě v japonském Naganu český tým pod vedením trenéra Ivana Hlinky senzačně porazil ve finále Rusko a získal zlatou olympijskou medaili. Tento triumf, na kterém se podíleli hráči jako Dominik Hašek, Jaromír Jágr, Robert Reichel nebo Martin Procházka, se dodnes považuje za jeden z nejvýznamnějších okamžiků českého sportu vůbec a výrazně formoval vnímání hokeje jako národního fenoménu. Zlato z Nagana odstartovalo éru, kdy se od českého týmu na každých dalších hrách automaticky očekávaly medailové ambice.

Na navazujících olympiádách se však už podobný úspěch nepodařilo zopakovat v plné míře, přestože český tým patřil vždy mezi favority. V Salt Lake City v roce 2002 reprezentace skončila těsně pod stupni vítězů, zato o čtyři roky později v Turíně 2006 vybojovala bronzovou medaili, když v boji o třetí místo porazila Spojené státy. Tento úspěch potvrdil, že český hokej i po zlaté generaci z Nagana dokáže konkurovat největším hokejovým velmocím světa.

Následující roky už byly poznamenány střídavými výsledky. Na hrách ve Vancouveru 2010 i v Soči 2014 český tým skončil bez medaile, což vyvolalo diskuse o generační obměně a budoucím směřování reprezentace. Velkým zlomem byla olympiáda v Pchjongčchangu 2018, kam poprvé v historii kvůli sporu mezi NHL a Mezinárodním olympijským výborem nesměli nastoupit hráči z zámořské soutěže. Přesto český tým, složený převážně z hráčů evropských lig, dokázal vybojovat bronzovou medaili, což bylo vnímáno jako velký úspěch vzhledem k oslabenému kádru.

Na hrách v Pekingu 2022 se opět opakovala situace bez účasti hráčů NHL a český tým tentokrát medaili nezískal, i když zajímavými výkony potvrdil, že i bez zámořských hvězd dokáže hrát vyrovnaně s nejlepšími. Tato zkušenost jen podtrhla, jak zásadní roli hraje pro výsledky české reprezentace přítomnost či absence hráčů NHL na olympijském turnaji.

Celkově lze historii české účasti na zimních olympijských hrách v hokeji charakterizovat jako příběh týmu, který dokázal jednou dosáhnout na absolutní vrchol, opakovaně bojoval o medaile a i v obdobích bez zámořských hvězd patřil k respektovaným soupeřům. Právě tato bohatá minulost dodává každé další olympijské účasti, včetně nadcházejícího turnaje, punc očekávání a naděje na návrat k tradičním úspěchům.

Ženský hokejový turnaj a nadějné týmy

Ženský hokejový turnaj na Zimních olympijských hrách 2026 v Miláně a Cortině d'Ampezzo bude opět patřit mezi ty zápasy, na které se fanoušci ledního hokeje těší možná ještě více než na mužskou soutěž. Ženský hokej totiž v posledních letech prochází výrazným vývojem a rozdíly mezi špičkovými týmy se pomalu, ale jistě stírají, i když stále platí, že o medaile se bude s nejvyšší pravděpodobností prát úzká skupina tradičních velmocí.

Kanada a Spojené státy americké zůstávají dlouhodobě dvěma naprosto dominantními celky, které si mezi sebou v posledních dekádách prakticky rozdělují všechna olympijská zlata i tituly z mistrovství světa. Jejich vzájemné souboje bývají vždy vrcholem turnaje a i na hrách v Itálii se očekává, že finále by mohlo být opět otázkou souboje javorového listu proti hvězdám a pruhům. Obě výpravy disponují hráčkami, které patří mezi absolutní světovou špičku a pravidelně exceluji i v severoamerické profesionální lize PWHL, jež v posledních sezonách výrazně pomohla ke zviditelnění a profesionalizaci ženského hokeje.

Za oběma severoamerickými velmocemi se ale postupně zmenšuje odstup i u dalších výprav. Finsko dlouhodobě patří mezi týmy, které dokážou v klíčových zápasech výrazně zkomplikovat život favoritům a na posledních turnajích si finské hokejistky vybojovaly bronzové medaile. Jejich hra je založená na důrazné obraně, disciplíně a výborném bruslení, což z nich dělá nepříjemného soupeře pro kohokoliv. Podobně nadějně vypadá i pozice Švýcarska, jehož výprava v minulosti dokázala na olympijských hrách překvapit a probojovat se až do bojů o medaile.

Zajímavou otázkou zůstává, jak se s rostoucí konkurencí popere výprava Česka. České hokejistky si v minulých letech prošly citelným posunem výkonnosti a na mistrovstvích světa i olympijských kvalifikacích ukázaly, že dokážou hrát vyrovnané partie i s tradičně silnějšími soupeřkami. Postup na samotné olympijské hry by pro český ženský hokej znamenal obrovský úspěch a zároveň důkaz, že podpora mládežnických kategorií a rozvoj ženských soutěží u nás začínají přinášet ovoce.

Mezi další týmy, které by mohly zamíchat pořadím ve skupinách, patří tradičně Švédsko a Německo, jehož ženský hokej zažívá v posledních letech výrazný vzestup díky lepší organizaci a většímu počtu registrovaných hráček. Německý tým dokázal v minulosti překvapit i proti silnějším soupeřkám a jeho vystoupení v Itálii budou bedlivě sledována.

Celkově lze říct, že ženský olympijský turnaj v roce 2026 nabídne kombinaci ověřené kvality největších favoritů a zároveň prostor pro překvapení menších hokejových zemí, které dlouhodobě investují do rozvoje tohoto sportu. Právě tato kombinace jistoty a nejistoty dělá ze ženského hokeje jednu z nejsledovanějších disciplín celých her.

Souboj Kanady, USA a Švédska

Kanada přijíždí do Milána a Cortiny d'Ampezzo jako tým, který nikdy nesmí být podceňován, i když jeho poslední olympijská historie je poznamenaná spíše zklamáním než triumfem. Generální manažeři kanadského výběru se opět rozhodli sáhnout po kombinaci zkušených hráčů z NHL a mladých talentů, kteří mají ambici ukázat, že javorový list patří na vrchol i v době, kdy konkurence je vyrovnanější než kdykoliv předtím. Kanada spoléhá na hloubku kádru a na mentalitu, která velí bojovat o zlato bez ohledu na to, jak vypadá los nebo forma soupeřů před turnajem. Právě tahle houževnatost byla v minulosti klíčem k úspěchu, a je tedy logické, že realizační tým staví na stejných principech i tentokrát.

Spojené státy americké se naopak profilují jako tým, který prochází generační proměnou. Mladí útočníci vychovaní v systému amerického hokeje, kteří už nyní patří mezi tahouny svých klubů v NHL, mají ambici posunout výběr USA ještě dál, než se to podařilo na předchozích olympijských turnajích. Američtí hráči přinášejí rychlost, agresivitu a moderní pojetí hokeje, které se v posledních sezonách ukázalo jako mimořádně efektivní i proti tradičně silnějším soupeřům. Trenérský štáb USA dlouhodobě pracuje na tom, aby tým dokázal kombinovat fyzickou hru s technickou vyspělostí, a právě tahle kombinace by mohla být klíčová v bojích o medaile.

Švédsko pak představuje třetí pilíř tohoto pomyslného trojúhelníku favoritů. Švédský hokej je already tradičně spojován s disciplinovaným systémem, kvalitní obranou a brankáři světové úrovně, kteří dokážou rozhodovat zápasy i v okamžicích, kdy ofenziva neklape podle představ. Severská škola hokeje se opírá o kolektivní pojetí hry, kde individuální hvězdy zapadají do systému, aniž by ztrácely svou výbušnost v klíčových momentech utkání. Švédský tým navíc těží z toho, že řada jeho opor působí v nejlepších evropských i severoamerických soutěžích, což jim dává cenné zkušenosti z vrcholových zápasů pod tlakem.

Souboj těchto tří výběrů bude bezpochyby jedním z ústředních témat celého olympijského hokejového turnaje. Zatímco Kanada representuje tradici a touhu vrátit se na trůn, USA symbolizuje mladou energii a inovaci, a Švédsko stojí jako garant systematické a promyšlené hry. Vzájemné zápasy mezi těmito týmy, ať už ve skupinové fázi nebo případně v play-off, mohou rozhodnout o tom, kdo si nakonec odveze nejcennější kov. Fanoušci po celém světě se mohou těšit na vyrovnané a dramatické souboje, které budou plné rychlého přechodového hokeje, tvrdých osobních soubojů i taktických šachových partií na střídačkách. Právě nevyzpytatelnost výsledků mezi těmito třemi velmocemi dělá letošní olympijský turnaj tak zajímavým a sledovaným i mimo tradiční hokejové komunity.

Kde sledovat přenosy z Itálie

Pro české diváky, kteří chtějí sledovat hokejový turnaj na Zimních olympijských hrách 2026 v Itálii, bude klíčovou stanicí Česká televize. Veřejnoprávní vysílatel dlouhodobě drží práva na přenosy z olympijských her a hokej, jakožto jeden z divácky nejsledovanějších sportů na zimní olympiádě, dostane logicky nejvíce prostoru ze všech disciplín. Zápasy českého týmu, ať už mužů nebo žen, budou vysílány na hlavních kanálech ČT, tedy nejčastěji na ČT1 nebo ČT sport, přičemž vzhledem k velkému množství souběžných utkání a časovému posunu vůči Itálii se dá počítat i s využitím dalších sportovních kanálů či streamovacích možností, aby diváci nepřišli o žádný důležitý moment.

Kromě klasického televizního vysílání nabídne Česká televize i online streamování prostřednictvím platformy ČT sport Online a aplikace, kde bude možné sledovat přenosy na počítači, tabletu nebo mobilním telefonu. To ocení zejména ti, kteří budou v době konání zápasů v práci nebo mimo domov a nebudou mít přístup k televizoru. Streamovací služba navíc obvykle umožňuje i zpětné přehrání záznamů zápasů pro ty, kteří live přenos zmeškají.

Vzhledem k tomu, že se hry konají v Itálii, konkrétně v oblasti Milána a Cortiny d'Ampezzo, bude nutné počítat s časovým rozdílem, který sice není nijak dramatický, ale může ovlivnit, kdy budou jednotlivá utkání na programu. Itálie je totiž ve stejném časovém pásmu jako Česká republika, takže diváci nebudou muset řešit žádné velké posuny a zápasy budou probíhat v běžných večerních nebo odpoledních hodinách, což je oproti minulým olympiádám v Asii výrazná výhoda pro sledovanost v českém prostředí.

Kromě České televize je možné očekávat, že o dění na olympiádě budou informovat i další média, včetně sportovních webů, rádií a specializovaných portálů, které budou přinášet online reportáže, statistiky a rozhovory s hráči. Pro fanoušky, kteří budou chtít mít přehled i mimo samotné přenosy, se tak nabízí kombinace televizního vysílání s doprovodným zpravodajstvím na internetu.

Důležité bude sledovat i oficiální komunikaci České televize před samotným turnajem, protože rozpis vysílání jednotlivých zápasů, včetně přesných časů výherních a play-off utkání, bude zveřejněn s předstihem tak, aby si diváci mohli naplánovat sledování klíčových momentů, jako jsou čtvrtfinále, semifinále a boj o medaile. Vzhledem k tomu, že se v Itálii poprvé po dlouhé době promítne i účast širšího spektra hráčů z NHL, dá se očekávat mimořádný divácký zájem, a proto Česká televize pravděpodobně přizpůsobí i vysílací schéma tak, aby pokryla co nejvíce zápasů živě.